• Integrační Specka tábor

Tento pětidenní integrační  tábor je určen pro děti se speciálními potřebami školního věku. Našimi účastníky jsou zejména děti z litomyšlské Speciální základní školy a děti ze sociálně slabých rodin z okolí.

Jde nám o vytvoření pozitivního respektujícího zázemí, kde se mohou děti cítit přijaty a milovány navzdory svému postižení.

Tábor stojí na společných komunitách, kde pracujeme na posílení sebevědomí a učení se zdravým interakcím.

Lidé, kteří se na organizaci tábora podílejí, pracují dobrovolnicky, většina z nich má pegagogické či speciální pedagogické vzdělávání, pro studenty možno použít jako praxe. 

• Víkendové brigády pro mládež se speciálními potřebami

Historie Toulce

„Toulec“ je místo pro rekreaci lidí se speciálními potřebami.

S domy určenými pro rekreaci osob s mentálním postižením jsme se setkali ve Velké Británii, kde jsme s těmito lidmi pracovali.

Velmi se nám tato myšlenka zalíbila. Pracovníci se zde snažili vyjít klientům maximálně vstříc, aby zažili opravdovou dovolenou dle svých představ. Přestože osobní asistence a vypomáhání bylo někdy nezbytné, fungovalo to, a naši klienti se do těchto speciálních penziónů rádi každoročně vraceli.

Do České Republiky jsme přijeli s ideou zřídit dům pro rekreaci lidí, jež potřebují asistenci pro svůj každodenní život.

V roce 2007 jsme pro tento účel založili občanské sdružení Toulec.

Rok poté se s koupí domu v Budislavi u Litomyšle začaly naše plány realizovat. Nejprve formou jednodenních akcí pro děti z blízké speciální školy a brigád pro mládež stejné školy. V roce 2010 proběhl s velkých úspěchem letní tábor pro děti se speciálními potřebami.

V průběhu času jsme také svou nabídku rozšířili i na klientelu dětí a mládeže vyžadující bezbariérové prostředí a děti a mládeže ze sociálně slabých rodin. Neboť i pro tyto děti je těžké se někam dostat, něco pěkného zažít a užít si prázdniny.

Idea

V Uk jsme se taktéž setkali s pojmem „people with learning disabilities“ , což v překladu znamená „lidé s potížemi s učením“. A to zní úplně jinak než u nás často používané „mentálně postižení“. I přístup byl v mnohém jiný, rovnocenější. Byl kladen důraz na individuální přístup, zachování lidské důstojnosti a intimity v odhalujících situacích, na svobodu volby při výběru. Nepoužívaly se nálepky jako „autista“, „epileptik“, „vozíčkář“.

My osobně jsme si vytvořili pojem „lidé se speciálními potřebami“, protože zahrnuje veškeré kategorie, jimž se chceme věnovat.

Snažíme se bojovat v přiblížení světa, který je pro tyto lidi už tak často vzdálený a těžko přístupný. Taktéž bojujeme za přiblížení těchto lidí tomuto světu, neboť často mají co sdělit, a tím obohatit tento svět.